Autorka se zase jednou omlouvá
  za nehoráznou nečinnost blogu
  a bude se jí snažit doopravdy v nejbližších dnech
  až týdnech napravit.
   Autorka také zděluje světu, že krom toho,
  že musí řešit momentální situaci v rodině, si právě plní své sny a proto zanedbává nejen blog
  ale i jiné společenské aktivity a to jí upřímně mrzí. 

Fears and slyness- 3

30. května 2008 v 22:18 | Alex, Shadya, Nephthys |  Příběhy

Nevlastní teta


Alex se vzbudil s obrovskou bolestí hlavy v nemocnici. Vůbec nevěděl, proč ještě žije, ani co se stalo.. Všechno se mu zdálo, jako sen. "Alexi? Alexandře, ste vzhůru?" zeptala se sestřička, vysoká blondýna, která mu právě vpichovala jehlu do ruky. "A...ano..." odpověděl. "Za chvíli budete moct jít domů, i když...kam?" poslední slovo řekla tiše, tak aby ho Alexander neslyšel a rychle mu vytáhla jehlu z ruky. "Nerozumím, co se stalo, kolik dní už tady sem?" zeptal se sestřičky, ale ta mu hned neodpověděla. "Měli ste nehodu.. v nemocnici ste už víc než týden a váš otec... je mi to líto Alexi." Pohladila ho po tváři a odešla. Alex se rozbrečel... Plakal jako děcko... "Nejdřív mi sebereš matku a teď i otce!" křičel a ukazoval směrem nahor. "Proč?!"
Do izby zrazu vešel lékař a něco Alexovi vypichnul. Začal se mu točit "svět" a usnul.
Když se Alex opět vzbudil, bylo už ráno. Přemýšlel, co bude teď dělat, kdo se o něj postará, nebo kam půjde. Nechtěl jít k nijaké adoptivní rodině, ani do děcáku. Chtěl... chtěl umřít.
"Ahoj Alexi." ozval se něčí hlas. Alex se posadil na postel. Na židli oproti, seděla mladá možná 19, nebo 20-ti letá černovláska. "Kdo jste?" zeptal se Alexandr, a doufal, že to nebude nijaká adoptivní matka, nebo něco podobnýho. "Jsem nevlastní sestra tvé matky." odpověděla. Až teď si Alex všimnul očí, které byli úplně stejné, jako jeho matky a vlasy, nádherně vlnité. "Jmenuju se Sarah, tvá nevlastní teta.. i když mě za člena rodiny, moc nechtěli." začala o sobě mluvit Sarah. Poradila jí to děcká psychologička. "Víš, nemůžu mít děti, i když bych moc i se svím přítelem chtěla. Jestli chceš, můžu se o tebe postarat." navrhla. Alexandr se zamyslel. Když odmítne, půjde někam do děcáku a když ne, bude se o něj starat cizí osoba. Co když lže? Nebo je to doopravdy nevlastní sestra jeho matky? "Dobrá," řekl nakonec, "ale nechci se stěhovat. Chci zůstat tady a bydlet v bytě, který otec koupil. To je má podmínka, teto Sarah." Sarah to zároveň i potěšilo i zaskočilo. "Nevím Alexi, víš, budeš v tom domě cítit vzpomínky." Řekla, i když by byla ráda, aby tady zůstali, měla by blíž k práci a blíž k přátelům. "Ne, neboj se!" řekl rázně Alexandr, až to Sarah překvapilo. Byl pln nadšení, že nemusí odejít a má někoho, kdo se o něj postará. "Dobrá Alexandře. Za pět dní tě prí pustí domů..." oznámila mu a odešla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama