Autorka se zase jednou omlouvá
  za nehoráznou nečinnost blogu
  a bude se jí snažit doopravdy v nejbližších dnech
  až týdnech napravit.
   Autorka také zděluje světu, že krom toho,
  že musí řešit momentální situaci v rodině, si právě plní své sny a proto zanedbává nejen blog
  ale i jiné společenské aktivity a to jí upřímně mrzí. 

Problémy dnešní doby

Jak zprávně udělat sebevraždu? :D

23. června 2008 v 19:27
Tenhle článek je hodně starej a je na starém blogu Issabellky - Adresa TU
Najít ho můžete i na jiných stránkách(blog,web, prostě je to hodně rozšířený).
PS. Tenhle článek je vytvořen a přidán na blog pouze k zasmátí. Nedoporučuji nikomu skoušet a taky nikoho nanavádím k sebevražde!!
Sebevražda, aneb jak to nedělat

Lidé se zabíjeli a zabíjet budou. Nejspíš jim v tom nezabráníme, ale můžeme jim alespoň poradit, jak to udělat, aby vzbudili co nejmíň pohoršení...


I. Skok pod vlak

ANO:
Vyberte si nějaký nákladní vlak. Jezdí sice pomaleji, ale nevozí lidi.
NE:
Skočte pod rychlík. Cestujícím tak zpříjemníte cestu dvouhodinovým čekáním a možná i "pěkným" pohledem

II. Zastřelení se

ANO:
Udělejte to doma, v soukromí. Pokryjte okolní prostory igelitem a dejte taky nějaký pod sebe.
NE:
Kašlete na igelit, nechte mozek vystříknout na nejdražší obraz co máte, případně na čerstve vymalovanou stěnu. Úplně nejlepší je se zastřelit na pískovišti plném dětí, do smrti na vás nezapomenou.

III. Oběšení

ANO:
Na bezpečném tichém místě. Nezapomeňte na pevný provaz, pevně pověšen.
NE:
Na lustru. Nezabijete se a ještě napácháte škodu. Nebo v lese na stromě, nejlíp poblíž mateřské školky.

IV. Skok z výšky

ANO:
Skákejte v noci z vysokého mostu, nejlíp na koleje nebo do propasti.
NE:
Skočte z budovy nebo mostu mezi lidi/auta. Uděláte jim radost a když budete mít štěstí, trefíte se přímo na nějaký vůz.

V. Sebeupálení


ANO:
Ne!
NE:
Tradičně na náměstí.

VI. Předávkování se léky

ANO:
Hezky doma, v klídku. Snězte spoustu ošklivých věcí, ale pozor na léky vyvolávající zvracení. A začněte sedativy.
NE:
Předávkujte se živočišným uhlím. Po nějakém čase vám praskne hlava. Ale nebude to vonět

VII. Podřezání se

ANO: Vlezte si do vany s horkou vodou a přetněte si žíly na zápěstí. Dbejte na to, aby vás někdo neobjevil předčasně. Je možné, že přežijete, přece jen to není nejspolehlivější způsob. Ideální je si protnout krční tepnu, pak je ale důležitý igelit (viz bod I.)
NE:
Podřežte si krční tepnu na Václaváku a stříkejte krev na lidi. Potěšíte je.



!!!!!!!!!!!!!!!To by bylo asi vše. Nedoporučuji žádnou z metod zkoušet !!!!!!!!!!!!!!

Sebevraždy

23. června 2008 v 16:07 | Shadya
Sebevraždy- nejčastější a někdy i nejlehší způsob, jak ukončit svůj život. Přijde konec... konec trápení, bolesti, smutku. Ale hodně lidí si neuvědomuje následky. Ani to, jaké to je od nich sobectví! Nepřemýšlejí, nebo lépe, přemýšlejí vůbec nad tím, co přijde pak? Přemýšlí tehdy vůbec? Co budou dělat jejich rodiny? Jak se asi budou cítit? Ti, co vás milují... TOHLE je to sobectví. Co když právě vaší smrtí zničíte život někomu... Vám to ale bude jedno... ste předsi už mrtvý.
Tenhle článek nepíšu proto, aby se po jeho přečítání přestali zabíjet lidi. Píšu ho proto, aby si lidi, hlavně ty, co to chtějí udělat, uvědomili následky.
Já osobně, sem se se sebevraždami střetla už nekolikrát. Možná vám to zní divně... 15 letá holka, co ta může vědět o sebevraždách...! Když mi bylo asi 6 let, moji rodiče se rozvedli. Co je to pro dítě, když se jí rodiče hádaj před očima, a doufaj, ne oni věří, že dítě to nemůže pochopit. Ale JO, může!
Dva měsíce po mích sedmích narozeninách se mi moje matka chtěla zabít(kvůli otci, debil jeden! xD) Soud mě přidělil do mích 15. narozenin k otci. Matka se přestěhovala na Slovensko... Jsem ráda, že se mi jí a mojí sestře podařilo přemluvit... Byl to náročnej den
Ku konci léta, bylo mi 10, nebo 11 se mi zabil nejlepší přítel. Byl to typ kluka "nej IN", a já se tou dobou hodně obviňovala z rozvodu mích rodičů a čím dál víc, se do sebe uzavríala.
A poslední co bylo, se mi podařilo zachránit jednu holku, stojící na kolejích před smrtí. Nějak sem jí vymluvila, že to není dobré a po půl hodině se mi to částečně i povedlo a asi dvadset metrů(já vím, že to je veliká vzdálenost, tekže nic moc) před jedoucím vlakem si řekla, že to neudělá... Pak se přiznala, že neví, jestli by to fakt udělala, hlavně né potom, co si uvědomila, komu bude chybět...
No a vidíte.... není toho v tomhle článku moc, ale já, i přes to, co se mi stalo(to nevíte vše) ani jednou za život nepokusila o sebevraždu...
Takže lidi... Před tím, než uděláte nejvěčší blbost ve svém životě(čili se zabijete) přemýšlejte chvíli, co budou dělat asi vaši blízcí... Těšit se rozhodně nebudou, věřte mi...
 
 

Reklama